Ve zmiňovaném článku
Jaroslav Čáp uvádí:
Původní šachová organizace, Ústřední jednota
československých šachistů, založená 8. září 1905 v Praze jako Ústřední jednota
českých šachistů a následně přejmenovaná 25. ledna 1919, zaznamenala v
československém státě poměrně značný nárůst členské základny. Na VII. sjezdu
(přeboru) ÚJČŠ, konaném v Brně 24. července až 6. srpna 1921, konstatovala
valná hromada aktuální stav 60 spolků s 2065 členy sdružených v ÚJČŠ. Za této
poměrně příznivé situace se uvažovalo o zřízení žup jako nových organizačních
jednotek na krajské úrovni, která by organizovala místní hnutí a dále ho
rozvíjela. Sjezdová zpráva mj. uváděla: „Myšlenka zřízení žup je na postupu,
založena již pražská župa, v nejbližší dny zahájí činnost župa východočeská a
před několika dny zvoleny přípravné výbory obou žup moravských.“
Avizované
ustavení Východočeské župy se ale nečekaně protáhlo. Přípravné akce se sice
vedly poměrně rychle a věcně: „Pardubice. Stanovy Východočeské župy Ústřední
jednoty československých šachistů byly již schváleny a ustavující schůze bude
svolána v březnu.“ Ovšem zatím stále neúspěšně: „Pardubice. Dne 24. září
1922 konala se v Pardubicích schůze přípravného výboru východočeské župy
Ústřední jednoty československých šachistů, sestávajícího se ze 3 zástupců
Šachového klubu Valenta v Pardubicích (Jos. Orlt, Jos. Táborský a Beno
Oesterreicher) a z 2 zástupců Klubu šachistů v Hradci Králové (Dr. Fr. Štěpán a
V. Kubka). Předsedou zvolen byl Jos. Orlt. Byl projednán materiál k ustavení východočeské
župy, jejíž svolání se projektuje. Aby bylo umožněno již v ustavující schůzi
soustřediti pokud možno všecka sdružení, rozptýlená po východních Čechách,
existující z velké části neoficielně a neprojevující namnoze dostatek spolkové
neb odborové činnosti, usneseno, aby členové přípravného výboru vstoupili
napřed v užší styk s izolovanými kluby a odbory, aby osvěžili jich činnost
pořádáním meziklubových utkání apod., načež teprve aby přikročeno bylo ke
svolání ustavující valné hromady župy. Ve schůzi ujednáno bylo také na den 5.
listopadu 1922 v Hradci Králové meziklubové utkání pardubického klubu Valenta a
Královéhradeckého klubu šachistů, obou rivalů severovýchodních Čech, jejichž
svěží činnost může býti vzorem okolním klubům a pilířem budoucí župy.“
Jak patrno, potřebné iniciativy se rázně chopil Šachový
klub Valenta Pardubice, jemuž byly teprve nedávno – k datu 21. června 1919 –
povoleny stanovy. Jeho člen Josef Orlt pravidelně vedl šachovou rubriku v
týdeníku Východ, samotný klub se zase toho času pilně připravoval na osmý sjezd
ÚJČŠ, který měl organizačně zajistit. Jemu v této záležitosti zdatně sekundoval
Klub šachistů Hradec Králové, jenž navázal na své předchozí tradice, když svým
úctyhodným datem založení – již 3. července 1879, byl a je dosud považován za
nejstarší šachový spolek na českém venkově (mimo Prahu). Oba kluby profitovaly
nejen ze své přirozené spádovosti a tím i lepší dopravní dostupnosti, ale také
i z intenzivní činnosti svých členů, civilním povoláním náležejících do
prestižní skupiny místní inteligence.
Budoucí
župa měla mezi sebou zahrnovat všechny české šachové kluby a kroužky, sídlící v
severovýchodních Čechách, tedy zejména původní předválečné spolky, jimiž tehdy
byla směrem od severovýchodu k jihovýchodu tato místa (datum založení, resp.
obnovení): Police n. Met. (1912), Hronov (1912), Červený Kostelec (1908) a
Náchod (1895, 1909), Dvůr Králové n. Lab. (?), Hradec Králové (1879, 1902) a
Nový Bydžov (1907), Rychnov n. Kn. (1899), Pardubice (asi 1899, 1919),
Medlešice (1899), Vysoké Mýto (1908), Litomyšl (asi 1900) a Česká Třebová (?).
Vedle nich se předpokládalo přijetí nových spolků v dalších městech a obcích,
pokud by tyto měly samozřejmě zájem. Tím by byl podpořen nejen místní či
regionální rozvoj, ale posílila by i sama župní organizace.
Následovalo intenzivní období nelehkého přesvědčování, aby
místní hnutí se podařilo organizačně sjednotit. Jak dalece kontaktovali členové
přípravného výboru jednotlivé kluby a kroužky (viz výše citovaný text), není
přesně známo, nicméně jistou (a poměrně spontánní) odezvu si jejich možné úsilí
přeci jenom našlo. Alespoň v průběhu následujících dvou let (1923 – 1924) se
nápadně zvýšila aktivita řady míst – potenciálních členů budoucí župy.
Atraktivní
meziměstské zápasy se intenzivně hrály nejen mezi zmíněnými rivaly Hradcem
Králové a Pardubicemi, ale nově i mezi dalšími městy, jako např. mezi Hronovem
a Červeným Kostelcem, Náchodem a Rychnovem n. Kn. nebo Hořicemi, Novým Bydžovem
a Dvorem Králové n. Lab., resp. mezi Pardubicemi, Vysokým Mýtem, Českou
Třebovou a Poličkou. Prim v účasti na těchto zápasech patřil Hradci Králové,
jenž často vyjížděl do svého okolí na „propagační“ zájezdy, jako např. do
Náchoda, Červeného Kostelce nebo Hořic. Rovněž se pořádaly četné simultánky
známých mistrů, jako např. Richarda Rétiho v Náchodě a Rychnově n. Kn. (nepřímo
i zásluhou známého problémisty Artura Mandlera) či Ladislava Prokeše v
Hořicích. Většina tradičních středisek, jako např. Náchod, Hronov, Vysoké Mýto
a Polička, obnovila svou pravidelnou činnost včetně klubové samostatnosti, jiná
místa, jako např. Hořice, Rychnov n. Kn., Jaroměř, Kostelec n. Orl., Chrudim a
Dašice, zase nově zakládala své kroužky či kluby. Významnou akci mezitím
realizoval pardubický ŠK Valenta, když ve dnech 5. – 18. srpna 1923 pořádal
VIII. sjezd ÚJČŠ.
Všechny tyto aktivity posilovaly zdejší šachové hnutí a
tím i budoucí životaschopnost nové župy. Konečně nadešel onen očekávaný den: „Pardubice.
Dne 15. března 1925 konala se z iniciativy Š. k. Valenta, jenž využívaje zájmu,
vzbuzeného zájezdem mistra Aljechina do Pardubic, sezval delegáty
východočeských klubů, ustavující valná hromad Východočeské župy ÚJČŠ.
Zastoupeno bylo 9 sdružení: Š. k. Valenta, Šachový odbor A. F. K. Pardubice,
Hradec Králové, Rychnov n. Kn., Polička, Červený Kostelec, Hořice, Š. k. Důras
v České Třebové, Chrudim. Písemně se přihlásilo Vysoké Mýto. Přítomní delegáti
přijali jednomyslně propozice Š. k. Valenta. Župním sídlem určeny Pardubice.
Župní výbor byl zvolen, resp. ustavil se takto: župní starosta J. Soukup,
místostarosta B. Holub (Chrudim), jednatel JUC. Bažant, pokladník dr. J.
Honzák, zapisovatel Jul. Procházka (všichni Š. k. Valenta), pořadatel E.
Zelinka (Král. Hradec), členové Ing. Růžička (Č. Třebová) a V. Nápravník (A. F.
K. Pardubice). Dvě místa náhradníků vyhražena Rychnovu a Náchodu, jedno místo
revizora Vysokému Mýtu. Bylo jednáno o župním sjezdu a usneseno uspořádati
první sjezd v letních měsících r. 1926. Za oficielní orgány určeny Národní
listy a Lidové noviny. Dopisy župy se týkající buďtéž zasílány prozatím župnímu
starostovi Jindřichu Soukupovi, vrchnímu poštovnímu kontroloru v Pardubicích“. Její
vznik se tak stal realitou.
Celý text (včetně
doplňujících poznámek) je k dispozici na webu Královéhradeckého
šachového svazu.